Vážená paní doktorko Flemrová, 

chtěla bych Vám ještě jednou vyjádřit obrovské poděkování za skvělou a fantastickou operaci mých "zlobivých šilhajících očí." 

V devíti letech mi přestal plnit funkci oční sval a tím pádem mi začalo ujíždět oko. Nemohla jsem podstoupit žádný operační zákrok ani v dětství a ani v dospělosti z důvodu dvojitého vidění, které by mohlo nastat po klasické operaci. Až v pozdějším věku jsem se dozvěděla, že se už i u nás provádí operace šilhání unikátní metodou nastavitelných stehů a že Vy jste jediná lékařka v České republice, která touto metodou operuje. 

Děkuji Vám za vstřícnost, laskavost, slova povzbuzení a podpory, za Váš úžasný profesionální přístup a péči, se kterou jste se mi věnovala, za ochotu, s jakou jste mi vysvětlila vše potřebné ohledně zákroku. Díky Vám mám opět nádherné oči!!! Je to nepopsatelný pocit!!! Při pohledu do zrcadla si vždycky řeknu: paní doktorko, patří Vám obrovský dík!!! 

S pozdravem a přáním všeho dobrého

Radana Stojovičová

Dobrý den, chtěla bych Vaší klinice, MUDr. Věře Flemrové a jejímu skvělému týmu moc poděkovat. 

Podstoupila jsem u Vás na klinice operaci strabizmu. 

Díky Vám mohu lidem koukat do očí a mé dlouholeté trápení bylo ukončeno. 

Moc Vám děkuji za celkovou péči, kterou jsem u Vás měla před i po operaci. Svěřila jsem se do těch nejlepších rukou. Děkuji.

S klinikou Lexum mám zkušenosti hned dvě - odmítla jsem se smířit s trvalým nošením brýlí, a tak jsem v roce 2012 podstoupila laserovou operaci v Českých Budějovicích, kde mi MUDr. Chodura pomohl zbavit se 1,5 dioptrií. 

Pro kompletní vylepšení zraku jsem v roce 2016 podstoupila operaci strabismu, tentokrát pod záštitou paní doktorky Flemrové v Praze. Nejen jim, ale všem, kteří mi pomohli na cestě za novým viděním, patří můj obrovský DÍK! Skutečně teď díky klinice Lexum vidím po 23 letech svět takový, jaký je!

Ráda bych poděkovala celému týmu pražské oční kliniky Lexum, který je skvělý, od recepčních, lékařů až po zdravotní sestry… A speciální poděkování posílám paní doktorce MUDr. Flemrové, ta je totiž profesionálem ve svém oboru každým coulem! 
Šilhám od mala, na žádné operaci jsem dosud nebyla. Až v červnu letošního roku jsem podstoupila operaci na oční klinice Lexum, právě u MUDr. Věry Flemrové. Podle testů mi garantovala zlepšení o 50 – 70 %, protože by jinak hrozilo dvojí vidění. Přesvědčovala jsem jí o tom, že je vše v hlavě a ať mi oko narovná co nejvíce. Před operací jsme se již nebavili o tom, jak to provede a řekla jsem jí, že jí plně důvěřuji. Díky technologii nastavitelných stehů mi oko narovnala o 100 % a já o tom ani nevěděla. 
Po probuzení z narkózy žádné dvojité vidění nebylo a ani druhý den na kontrole. Má hlava se s tím poprala po svém a to i přesto, že byla paní doktorka Flemrová připravena oko narovnat do úhlu, jaký předpokládala při vyšetřeních… Oko se hojí dobře, ani předtím jsem neměla vážný problém se sebevědomím, ale při únavě, stresu apod. bylo šilhání hodně viditelné. Teď už nikdy nic takového nebude. Těším se, až se oko úplně zhojí. Oční kliniku Lexum mohu jen doporučit!

Na klinice Lexum v Praze jsem úspěšně absolvovala plánovanou operaci obou očí, kterou provedla MUDr. Věra Flemrová. Ráda bych vyzvedla její profesionální a zároveň lidský přístup. Od okamžiku našeho prvního kontaktu jsem se cítila být v těch správných rukou. Operaci provedla s vynikajícím výsledkem, což u případů skrytého strabismu dospělých není vždy pravidlem. 
Dnešní stav mých očí navíc přesně odpovídá její prognóze před zákrokem. S prací paní doktorky Flemrové jsem opravdu velmi spokojena – spokojená jsem byla i s prací a přístupem celého týmu, který se o mne staral – a ráda bych jí i celému týmu ještě jednou upřímně poděkovala. Vzhledem k mému dlouhodobému pobytu v zahraničí (Itálie, USA, Švýcarsko) se cítím oprávněna zodpovědně porovnat úroveň péče, která byla mně i mým nejbližším v jeho průběhu v nejrůznějších zdravotnických zařízeních poskytována, a proto mi ještě jednou dovolte poděkovat za to, že na Vaší klinice působí odborníci, jako MUDr. Flemrová, kteří vidí v pacientovi nejen medicinský případ, ale i člověka.

„Člověk ani nemusí vědět, že šilhá.“ 
Paní Ivana Harangozová začala šilhat až ve svých 42 letech, před tím jen nosila brýle na dálku. Jenomže špatně kompenzovaná vada propukla naplno a život se rázem naplnil spoustou nepříjemností. Pomohla až operace. 
Kdy se u vás šilhání prvně projevilo? 
Zhruba po čtyřicítce jsem zatoužila nechat si laserem vyspravit oční vadu, protože se mi zrak neustále zhoršoval – na jednom oku jsem sice měla jen tři čtvrtě dioptrie, ale na druhém pět. Ještě před operací jsem se pokoušela problém korigovat čočkami. Najednou jsem tedy začala vidět ostře na obě oči, což sice nějakou chvíli fungovalo, ale můj mozek posléze situaci nezvládl a oba dva obrazy oddělil. 
Jak se tím změnil váš život? 
Je to velký nápor zejména na psychiku. Představte si, že s někým mluvíte a on se najednou začne otáčet, protože si myslí, že se díváte na někoho jiného, kdo stojí za ním nebo přichází. Oči jsem sice mohla udržet rovně, ale musela jsem na to neustále myslet, takže další problémy jako bolesti hlavy nebo neustálá únava na sebe nenechaly dlouho čekat. 
Jaké konkrétní problémy to přineslo? 
V první řadě je to společenský problém. Oči přeci jenom tvoří podstatnou část vašeho výrazu, a pokud je s nimi cokoli v nepořádku, ovlivňuje to, jakým způsobem vás vnímají ostatní. Pokud nepanuje na pracovišti naprosto přátelská atmosféra, může se taková vada stát terčem nepříjemných útoků. Například se za vašimi zády ozve: ‚Kdyby ses dobře dívala, tak by se to nestalo…‘, což opravdu zabolí. Pak je tu problém samotného vidění, respektive ztráty prostorové orientace. Nemusí se jednat o žádné komplikované činnosti, jako je třeba řízení auta, ale i obyčejná chůze ze schodů nebo z kopce se může stát hororem. Najednou stojíte s nohou ve vzduchu a nejste schopný bezpečně rozpoznat, kam ji máte položit. Ztráta prostorového vidění byl taky jeden z mála příznaků, který se objevoval už dříve. 
Můžete uvést nějaký příklad? 
Při studiu na umělecké škole jsem neměla sebemenší problém při kreslení portrétů nebo krajinek, ale málem jsem propadla při sochařině, protože mi chyběla potřebná perspektiva. Totéž při sportech – smeč ve volejbale nebo tenise se podařila jen málokdy, stejně jako odpal míčku při golfu. Při všem je totiž nutné si uvědomit vzdálenosti a pozici objektu v prostoru. Člověk si pak o sobě myslí, že je nemehlo, ale jen špatně vidí. 
Snažila jste se svou situaci nějak řešit? 
Moje kroky tehdy vedly na dětskou strabologickou ambulanci v nemocnici na Karlově náměstí. Základní test byl celkem jednoduchý: člověk se dívá jakoby do dalekohledu, kde by měl vidět panenku v brance. Jenomže já viděla jen jedno, nebo druhé. Diagnóza byla jasná – skrytá šilhavost. Sice jsem se s ní narodila, ale až do mých dvaačtyřiceti nebyla vůbec poznat. Řešila jsem to prizmatickými skly, neboli hranoly – to jsou taková tlustá a nevzhledná skla v brýlích. Pořádně jsem to obrečela, protože mi nedoporučovali ani laserovou operaci, aby se postavení očí ještě dál nezhoršilo. Brýle mi alespoň pomohly do té míry, že mě přestala bolet hlava. 
Dnes takové brýle nemáte a ani se nedíváte nikam jinam… 
Dnes, s odstupem času, je to až úsměvná historka, jen si představte tu situaci: hledala jsem novou práci a na pohovor do oční kliniky Lexum jsem přišla s takovými brýlemi… I přesto jsem práci získala, a seznámila se tak s doktorkou Flemrovou, která mi ukázala, že situace není tak beznadějná, jak se zdála být. 
Měla jste strach z operace? 
Dlouho jsem operaci odkládala, ovšem potom jsem blíže poznala doktorku Flemrovou a zjistila, jakou opravdovou kapacitou v této oblasti je, strach pomalu mizel. Nakonec mezi rozhodnutím a operací neuplynul ani týden. 
Jak to celé probíhalo? 
Veškeré obavy byly zbytečné, protože jsem absolvovala jen první část operace v narkóze kvůli změnám v anatomii oka - proto jsem nebyla vhodnou kandidátkou na metodu nastavitelných stehů. Nebylo by to ale ani potřeba, protože hned první operace se povedla na výbornou. 
Pamatujete si první pocity po probuzení? 
Jestli myslíte něco takového, že vám sundají obvazy a vy rázem uvidíte vše ostře a jasně, tak to se nedostavilo, protože člověk má opuchlé oči. Ale když jsem pak doma ležela v posteli a v pokoji běžela televize, najednou jsem si uvědomila, že na ni dobře vidím, aniž bych měla nasazené brýle. Ten pocit štěstí je nezapomenutelný.

„Vyšší sebevědomí a pocit, že opravdu vypadám lépe.“ 
Ing. arch. Hana Kotoučová podstoupila v krátké době hned dvě různé operace očí. Nejdříve jí byla odstraněna krátkozrakost, to však odhalilo šilhavost. Druhá operace už přinesla zvýšené sebevědomí a lepší pocit. 
Kdy se u vás šilhání prvně objevilo a v čem vás omezovalo? 
Zhruba ve čtyřech letech po prodělané spále a krátce na to spalničkách. Jako dítě jsem až do první třídy musela nosit brýle a okluzor, to mi vadilo, bála jsem se, aby se mi děti nesmály. Brýle jsem časem přestala nosit a na šilhání zapomněla. Ale kolem puberty jsem je opět musela začít nosit kvůli krátkozrakosti, která se postupem let zhoršovala. 
Jak jste svoji vadu řešila? 
Vadu jsem vlastně vůbec neřešila, protože jsem silné brýle prakticky neodkládala a měla pocit, že to za nimi není moc vidět. Vzpomínám si, že jsem se zajímala o kontaktní čočky, ale při vyšetření mi bylo sděleno, že šilhání bude při jejich nošení velice patrné. Tím mi byla vada nepříjemně připomenuta. Až poté, co jsem podstoupila laserovou operaci krátkozrakosti a brýle přestala částečně nosit, byla vada na světě. O možnosti jejího odstranění jsem byla informována na klinice v rámci laserové operace. Tehdy jsem ji začala silně vnímat a rozhodla se pro další oční operaci. 
Jak se váš život po operaci šilhavosti změnil? 
Obě operace proběhly během půl roku. Já sama vnímám spíš snížení dioptrií a skutečnost, že brýle nemusím stále nosit. Odstranění šilhání vnímá především moje okolí, a já se tak cítím lépe. Ať už je to vyšší sebevědomí, nebo pocit, že opravdu vypadám lépe. 
Jaké jste měla z operace strabismu pocity? 
Rozhodně pro mě byla operace strabismu nepříjemnější než laser. Už proto, že je prováděna v anestézii a rekonvalescence probíhá pomaleji, než jsem si představovala. Přesto jsem moc ráda, že jsem operaci absolvovala. Zřejmě nikdy není pozdě, ale měla jsem ji podstoupit mnohem a mnohem dříve!

„Viditelné šilhání je pryč!“ I paní Ing. Zdeňku Křížkovou šilhání omezovalo v životě – špatný pocit, dvojí vidění, nízké sebevědomí… To vše odstranila operace strabismu vedená MUDr. Věrou Flemrovou. 
Kdy se u vás poprvé objevila šilhavost a jak jste vadu řešila? 
Bylo to zřejmě po malé mozkové příhodě před dvěma lety. Postižené oko jsem pak mhouřila. 
Jak vám šilhavost zasahovala do života? 
Viděla jsem dvojitě, bylo to velmi nepříjemné. 
Jak se cítíte po operaci strabismu? 
Vidění je úplně v pořádku, jen mi dalo práci překonat zlozvyk mhouření postiženého oka. 
Jaký byl první okamžik, když jste zjistila, že lépe vidíte a nešilháte? 
Velmi dobrý! Hned po operaci bylo vidění bez problémů, navíc jsem šťastná, že viditelné šilhání je pryč.

Rád bych poděkoval paní doktorce Flemrové a celému týmu Evropské oční kliniky Lexum v Praze. 
Na podzim 2012 mi byl operován strabismus zbůsobující dvojité vidění. I když jsem byl předtím již jednou neúspěšně operován ve VFN v Praze, tak díky metodě nastavitelných stehů znovu dobře vidím a nemusím nosit prismatické brýle. 
Jako vrcholový sportovec jsem velmi často vystaven extrémním podmínkám a jsem moc rád, že už nemusím řešit prismatickou korekci, která mě ve sportu i v životě výrazně limitovala. Děkuji za profesionální péči, ochotu a spolupráci.

Znáte to, každý chce pro sebe to nejlepší. A dvojnásobně to platí u zdraví. Naskytne-li se nám možnost nechat si prověřit oči, tak to uděláme. 
Ve svých 46-ti letech jsem se odhodlal navštívit Evropskou oční kliniku Lexum v Praze, kde jsem podstoupil komplexní vstupní vyšetření. Našel jsem si Lexum na internetu podle referencí jako tu nejlepší oční kliniku. 
Když jsem poprvé navštívil toto špičkové oční zařízení, popravdě řečeno, nebyl jsem překvapen, protože jsem tento komfort prostě očekával. Takže krátké shrnutí zdravotní péče - vše bylo příjemné a pohodlné. 
Rád bych ovšem hlavně vyzdvihnul, jak se lidově říká „třešinku na dortu" na této klinice. Jedná se o paní doktorku Věru Flemrovou. Najednou se zastavil čas. Ztratil jsem pocit, že jsme tu pro doktory, aby si mohli napsat body za provedené výkony. Naopak. Paní MUDr. Věra Flemrová je velmi profesionální, pečlivá a vlídná dáma. S rozpaky jsem jí vysvětlil, o co mi jde. Naslouchala mým problémům, zhodnotila celou situaci, a poté mi podávala ochotně vysvětlení a různé návrhy, které přesně odpovídaly dané situaci a možnostem. Najednou jsem si uvědomil, že tu neexistuje jen vztah doktorka a pacient, ale dvě jednající přátelské strany, které mají za cíl zodpovědně určit, co pro daný čas a pro mou osobu je to nejlepší. Dlouho jsem takový pocit u doktora nezažil. I když nakonec jsme dospěli k řešení, že operace strabismu se provádět nebude, byl jsem spokojený. 
Budu-li v budoucnu potřebovat vyhledat nějakou pomoc ohledně očí, mám jasno. Chci jedině paní MUDr. Věru Flemrovou. Tímto ji za všechno děkuji.